O blechách a tak

Karel Plíhal

1:Jsem starý pBmenzion pro osamělé blFmechy,
ne každá blD#mecha má to štěstí, že má chFotě,
celé dny pD#moslouchám ty jejich marné vzdFechy,
všechny se D#mupíjejí nEdiměkde o samFotě.
2:Tak blecha Jindřiška přišla o svého druha,
v předvečer svatební to pro ni rána byla,
zapíjel svobodu a chlastal jako duha
a krevní destička mu v krku zaskočila.
R:TG#yhle trC#agédie blG#eší vás jBmistě nepotFměší,
buďmF#e k nim trochu vlG#ídnějšC#í,G# 
vždyť i lC#idé krev si pG#ijí a, kBmoneckonců, žFmijí
a svF#ět je stále krG#ásnějšFí.
3:A bleše Tamaře zas blešák s jinou zahnul,
jednou je přistihla, no prostě - žádná psina,
pod tíhou svědomí on na život si šáhnul,
skočil mi do dlaně, když fackoval jsem syna.
4:A blecha Renata je osamělá matka,
starej si odskočil na kolemjdoucí jehně,
to jehně zavedli na nedaleká jatka,
co nocí proplakala na mém levém stehně.
R:+ a svět je stF#ále krG#ásnějšC#í F#..G#C# 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:37:12.797+00:00
Výsledky hledání: